Předseda klubu: Ať se z Vittorie stane kult!
Ještě před několika měsíci byste jméno FBC Vittoria South Town hledali na florbalové mapě marně. Málokdo navíc věřil, že se pražské Jižní Město dočká dalšího florbalového klubu. „Ještěže se pár takových, co nám nevěřilo, tehdy našlo. Touha ukázat jim, že na to máme, byla hnacím motorem při zakládání klubu," říká v rozhovoru předseda klubu Marek Modrý.
Před víc jak týdnem odehrála Vittoria své první mistrovské utkání. Jak tuto premiéru jako předseda klubu hodnotíš?
Myslím, že vstup do sezóny byl přesně takový, jaký jsme potřebovali. Ukázal nám, že nejsme v naší divizi bez šancí. Zároveň ale zůstáváme nohama na zemi a víme, že máme pořád hodně co zlepšovat.
To znamená, že v klubu panuje se ziskem tří bodů z prvních dvou utkání spokojenost?
Každý by byl samozřejmě radši, kdybychom si z prvního turnaje odnesli plný počet bodů, ale každý, kdo viděl naše utkání s Pantery, mi dá za pravdu, když řeknu, že ta prohra nebyla žádná ostuda. Do jejich úrovně máme ještě daleko. Bylo důležité, že jsme si z turnaje, v kterém jsme se teprve navzájem oťukávali, neodnesli žádný velký šrám na duši. Jsou to sice jen tři body, ale pro náš klub mají možná největší hodnotu z celé sezóny. Představte si, co by to asi udělalo s týmovým duchem, kdyby nadšení a odhodlání nahradila facka ve formě výprasku 3-9 a hned potom dejme tomu 2-5.
Jak podle prvního turnaje hodnotíš složení hráčského kádru? Na tomto turnaji jsme se vlastně poprvé sešli téměř kompletní…
Podle jednoho turnaje nelze dělat unáhlené závěry, ale byl jsem příjemně překvapen. Na přípravném turnaji to totiž vypadalo, že se v našem klubu objeví tři tahouni, kteří se postarají o většinu našich gólů, a zbytek hráčů bude hrát jen druhé housle. Jenže třeba Jakub Reichmann hned v prvním zápase ukázal, že může být výborný zakončovatel. Taky Dan Koleška ukázal, že je plnohodnotný obránce. A pochvalu by si zasloužilo i mnoho dalších.
Zvláštní kapitolou bývají brankáři…
Řekněme si to narovinu. Angažovali jsme Pepu Stejskala proto, aby v té brance vůbec někdo stál. S tímto postem jsme měli největší problémy. A teď? Tři získané body by se měly připsat do statistiky spíše jemu! Nebýt jeho výkonu, mohli jsme se tu teď bavit v úplně jiné náladě.
Pojďme se ale přesunout o několik měsíců zpátky. Náš klub se zrodil během poměrně krátké doby, navíc zde minimálně v počátcích bylo několik lidí, kteří nám při zakládání klubu vůbec nevěřili. Je to pro tebe takové řekněme zadostiučinění, že FBC Vittoria South Town lidé mohou najít na florbalové mapě?
Vždycky se najdou nějací "nevěřící Tomášové". Pocit zadostiučinění už opadl, přišel někdy v létě před prvním přípravným turnajem. Teď jsem naopak rád, že se pár takových, co nám tehdy moc nevěřili, našlo. Sám jsem byl tenkrát na vážkách, zda je vůbec v našich silách, rozjet tuhle mašinérii. Ale ta touha ukázat jim, že na to máme, byla hnacím prostředkem, který nám ve výsledku dost pomohl.
Vzpomeneš si, co bylo při zakládání klubu nejtěžší a nejdůležitější?
Nejdůležitější bylo to, že jsme na zakládání byli tři. Když mě to přestalo bavit a nejradši bych to celý zrušil, zbývali stále dva další lidé, kvůli kterým jsem se na to nemohl vykašlat. A myslím, že ten pocit zmaru si vyzkoušel každý z nás. A který úkol byl nejtěžší? To asi nedokážu přesně říct. Hodně těžké období probíhalo po založení občanského sdružení. Ohlídat si všechny předpisy ČFBU, zvládnout los, sehnat hráče, pokrýt rozpočet… Nejhorší na tom ale je v podstatě neutichající stres, že se něco pose*e a rozsype se to dříve, než vůbec začneme. :-)
Z čeho se rekrutoval hráčský kádr?
Jádro týmu se skládá ze spoluhráčů bývalého reprezentačního týmu Gymnázia Opatov. Další hráči jsou buď naši přímí kamarádi, nebo hráči, které nám někdo doporučil. Hlavní ale pro nás vždycky bylo, aby nový hráč dobře zapadl do kolektivu. Bez toho by to nešlo. Takže když se chtěl někdo přidat, nejdříve se zúčastnil několika tréninků a my se teprve pak rozhodli, jestli ho mezi sebou chceme.
Na prvním turnaji bylo celkem 12 hráčů, na soupisce jich máte 14. Je to konečný počet?
Vysvětlovat, proč nás bylo jen 12, je asi zbytečné. Je logické, že čas od času někdo nemůže. My, ve vedení, bychom byli rádi, kdyby se kádr rozrostl minimálně o další dva schopné hráče. Jestli přijdou posily je ale ve hvězdách. Rádi bychom na soupisku získali dalšího záložního gólmana. Kromě toho by se nám šiknul někdo do obrany. Můžu prozradit, že je něco rozjednaného. Ale nechte se překvapit.
Na závěr obligátní otázka. Jaké jsou cíle klubu pro tuto sezónu?
Chtít postup hned v první sezóně, to by bylo asi trochu bláhový. Já bych cíle klubu rozdělil do úrovní. 1) Elementární cíl - Uhrát takový výsledek, aby se nám nezačala letošní sestava hroutit zklamáním. To znamená, že bychom rádi v klubu udrželi takovou náladu, aby měli všichni chuť hrát znovu i příští sezónu. 2) Cíl pro ligu - Myslím, že náš klub má na to, aby se umístil v první polovině tabulky. Můj osobní objektivní cíl je čtvrté místo. 3) Dlouhodobý cíl - Udělat z našeho klubu něco víc, než jen partu kluků, která si chodí pinknout míčkem. Aby se z Vittorie stal kult, taková součást našich životů. A samozřejmě chceme na naše zápasy přilákat co nejvíc fanoušků. Když pak fanoušci uvidí, že my Vittorií žijeme, budou i oni mít větší motivaci nás podporovat.